Mariano García Calatayud

Datum zmizení: 19. března 2022

Místo zmizení: Cherson, Chersonská oblast

Mariano je občanem Španělska. Bylo mu 74 let, když ho ruští vojáci unesli v centru okupovaného Chersonu. Před rozsáhlou invazí žil muž několik let na Ukrajině, kde se věnoval dobrovolnické práci, často jezdil na styčnou linii na východě země, vozil humanitární pomoc civilistům a navštěvoval dětské domovy.

„Mariano má dobré srdce, když se v roce 2014 dozvěděl o válce na Ukrajině a o utrpení civilistů, všeho nechal a přijel sem pomáhat lidem,“ říká jeho manželka Tetiana. Když byl Cherson v roce 2022 okupován, Mariano se spolu s dalšími obyvateli města účastnil proukrajinských shromáždění v naději, že donutí okupanty odejít. Dne 19. března 2022 se Mariano po jednom ze shromáždění nevrátil domů. „Stihl mi zavolat a říct, že přišel k bráně, ale když jsem mu šla dolů otevřít, nikdo u dveří nebyl,“ dodává Tetiana. Muž byl zadržen v Chersonu a později převezen na okupovaný Krym do vězeňského střediska, kde Rusové zadržují také stovky ukrajinských civilistů.

Svědkové, kterým se podařilo z vězení uprchnout, vyprávějí, že Marianovo zdraví se v důsledku toho zhoršilo: otekly mu nohy, dostal infarkt, ale nedostalo se mu náležité lékařské péče. Rusové proti španělskému občanovi nevznesli oficiální obvinění, je držen v izolaci, nesmí komunikovat se svou rodinou a není mu umožněno setkat se se obhájcem. Marianova manželka se obrátila na španělskou vládu, média, orgány činné v trestním řízení Ukrajiny, napsala řadu žádostí na různé instituce v Ruské federaci a na okupovaném Krymu, ale dosud nedostala oficiální vysvětlení, z čeho je Mariano Garcia Calatayud obviněn.

Vitalij Profatylov

Datum zmizení: 12. dubna 2022

Místo zmizení: Mariupol, Doněcká oblast

55letý Vitalij Profatylov pracoval jako řidič školního autobusu ve městě Nový Buh v Mykolajivské oblasti na jihu Ukrajiny. Po zahájení ruské invaze se Vitalij stal jedním z řidičů, kteří přistoupili na přepravu mobilizovaných vojáků – Rusko vtrhlo na Ukrajinu a začalo okupovat její území. Zpočátku mu bylo řečeno, že vojáky dopraví do Mykolajova. Do města se však kvůli bojům nedalo dostat, a tak byly autobusy poslány do Mariupolu, města u Azovského moře, které nyní kontroluje Rusko. Tam se civilní řidiči okamžitě ocitli v obklíčení Rusů: již se nemohli dostat z města ven.

Podle Vitalijovy manželky Olhy Profatylovové se čtyři řidiči ukrývali před ruským bombardováním v Závodě Iljiče. Navzdory ostřelování se Vitalij snažil z blokovaného města dovolat své rodině. Profatylov se však přestal ozývat 4. dubna 2022. O dva týdny později našla jeho žena video s Vitalijem – byl mezi zajatci Olenivské kolonie v Doněcké oblasti. „Byly jich tisíce na dvoře kolonie a já jsem viděla svého muže v první řadě. Poznala jsem ho podle oblečení. Hodně se změnil. Ne všichni příbuzní ho poznali,“ vzpomíná Olha. Olenivka se stala jedním z míst, kde bylo drženo mnoho ukrajinských válečných zajatců a civilistů. Odtamtud byla většina z nich převezena do Ruské federace.
Podle neoficiálních informací byl Vitalij rovněž převezen do Ruska, a to údajně do Kurské kolonie č. 1. A nedávno jeho rodina obdržela informaci, že Profatylov může být spolu s dalšími řidiči držen v Mordovii.

Ještě před plnou invazí měl Vitalij velké problémy s játry a srdcem. Muž prodělal infarkt. Kromě toho má dnavé nohy, Menierovu chorobu a neslyší na jedno ucho. Dříve podstupoval každý měsíc speciální léčbu. Jeho rodina neví, jaký je Vitalijův stav nyní a zda se mu v ruských věznicích dostává nějaké pomoci.

Pavlo Zaporožec

Datum zmizení: 9. května 2022

Místo zmizení: Cherson, Chersonská oblast

Pavlo Zaporožec, 30letý právník z Chersonu, byl 9. května 2022 zadržen ruskými vojáky v Chersonu. Předtím žil v okupovaném městě téměř tři měsíce – 24. února totiž Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu. Muž má zkušenost se službou v ozbrojených silách Ukrajiny po roce 2014, pak skončil v armádě a naposledy pracoval ve státní daňové službě. Po obsazení Chersonské oblasti začali Rusové ve městě organizovat šťáry a prohlídky: hledali osoby s vojenskými zkušenostmi. Bývalé vojáky a jejich rodiny považovali za potenciálně nebezpečné pro Rusko a schopné klást odpor. Po únosu byl Pavlo čtyři měsíce držen v dočasném zadržovacím středisku v Chersonu, poté byl převezen do zadržovacího střediska č. 1 v Simferopolu.

U muže byla provedena domovní prohlídka a zabavena technika. V říjnu 2022 byl Zaporožec spolu s dalšími zadrženými civilisty převezen do zadržovacího střediska č. 2. Pavlova sestra Maryna tvrdí, že jej na Krymu bíjeli, a v únoru 2023 byl převezen do Rostova na Donu v Ruské federaci. Tam začal soudní proces – Zaporožec byl obviněn z porušení článku 361 trestního zákoníku Ruské federace za „úmysl spáchat teroristický čin“ v Chersonu. Pavlova rodina podala stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva proti jeho nezákonnému zadržení a doufá v publicitu a reakci mezinárodních organizací.

Mykyta Buzinov

Datum zmizení: 4. března 2022

Místo zmizení: obec Myсhajlo-Koсоubynske, Černihivská oblast

Když 25letý Mykyta Buzinov loni v únoru opouštěl velké město Černihiv na severu Ukrajiny nedaleko hranic s Běloruskem a odjížděl do malé vesnice, myslel si, že bude v bezpečí. Den předtím Rusko napadlo Ukrajinu a obsadilo část jejího území. Několik prvních dní pobýval se svou rodinou v klidné vesnici Mychajlo-Kocjubynské, vzdálené 20 kilometrů od města. Klid však netrval dlouho, protože Rusové se dostali i tam a obec obsadili. A když ukrajinští vojáci zničili několik nepřátelských kolon, okupanti začali unášet civilisty – hledali ty, kteří by mohli komunikovat s ukrajinskou armádou.

Mykyta pracoval jako obyčejný řidič a s armádou neměl nic společného. Proto ho nenapadlo, že by jeho rodina mohla být pro ruské armádní složky zajímavá. Ale 4. března přišli do domu Buzinových nepřátelští vojáci.

Byla tam celá rodina: matka, strýc, bratr a Mykytova snoubenka Kateryna. Lidé byli vyvedeni ven a byly jim odebrány telefony. A pak začala ta hrůza. Mykytu vysvlékli, aby mu zkontrolovali tetování a stopy po zbraních na těle. Rusové na chlapce a jeho bratra namířili samopaly. Vojáci křičeli, že v bratrově telefonu našli mapy. A Mykyta sám byl obviněn, že údajně přeposílal nějaká data. Aby zastrašili lidi, Rusové dokonce imitovali popravu: odvedli Mykytu za stodolu a začali střílet. Chlapcova matka si prošla peklem, protože nevěděla, zda je její dítě naživu.

Později vedle Mykyty musela pokleknout jeho snoubenka Kateryna. Na dívku také namířili zbraň. Činili na ni psychický nátlak a vyhrožovali, že jejího milovaného zabijí přímo před očima Kateryny.

Nakonec vojáci odjeli, ale Mykytu vzali s sebou. Rodina netušila, kde ho má hledat. Doufala, že se chlapec druhý den vrátí, ale čas plynul a o synovi a o milovaném neměla žádné zprávy.

Po osvobození vesnice se Buzinovovi dozvěděli, že místní obyvatel, kterého Rusové 4. března také unesli, byl nalezen umučený: po několikadenním týrání byl střelen do hlavy. Všichni se obávali, že Mykytu postihne stejný osud. Jeho matka předložila vzorky DNA. Uplynuly měsíce, ale rodina neobdržela žádnou shodu. Chlapec nebyl mezi mrtvými.

Nakonec, devět měsíců po únosu, přišla zpráva, že by mohl být držen v ruském městě Bělgorod. Obhájce, kterého si příbuzní najali, se do města vydal, ale dostal odpověď, že Mykyta Buzinov se v dočasném zadržovacím středisku nenachází. Později přišla další zpráva: člověk s tímto jménem byl „propuštěn“ z místního vězení.

Rodina tedy doufá, že chlapec je stále naživu a pobývá v ruské vazbě. A že se jednoho dne vrátí domů.

Ať jste kdekoli na světě, napište prosím dopis nejbližšímu ruskému velvyslanectví s požadavkem na okamžité nalezení a propuštění ukrajinských civilistů – všech nebo konkrétní osobu, o které je řeč. Váš hlas může být v tomto procesu návratu civilistů do jejich domovů a normálního života rozhodující. Díky vašemu jednání a uvědomělé občanské aktivitě můžeme zvýšit tlak na Ruskou federaci a pomoci těm, kteří naši podporu potřebují nejvíce.

Pošlete dopis ještě dnes a pomozte přivést rukojmí domů!

Serhij Sytnyk

Datum zmizení: 16. března 2022

Místo zmizení: Trosťanec, Sumská oblast

V době únosu ruskými vojáky, kteří den předtím obsadili ukrajinské město Trosťanec, měl Ukrajinec Serhij Sytnyk 32 let. Nikdo s jistotou neví, proč byl zajat. Možná proto, že byl myslivec. Druhý den po jeho únosu přišli Rusové do jeho domu. Obrátili dům vzhůru nohama a vzali všechno, co jim přišlo pod ruku, včetně jídla a teplých ponožek. Svědkem prohlídky byla Serhijova matka. Z rozhovorů s ruskými vojáky se dozvěděla, že její syn je naživu.

Žena se vydala na Trosťanské nádraží, kde Rusové zadržovali Ukrajince, aby Serhije hledala. Šla se zvednutýma rukama. Podle jejích slov bylo kolem mnoho vojáků z Ruska. Bylo to velmi vystrašující. Snahu zjistit osud svého syna však nevzdala. Nakonec jí jeden z Rusů řekl, že Serhij na nádraží není, a poradil jí, aby se po něm podívala na místní policejní stanici. Tam však ženu také odvedli s prázdnou.

Rodina uneseného muže je přesvědčena, že jej Rusové odvezli do sousední vesnice Boromlja, protože 4. dubna 2022, po deokupaci vesnice, našli Serhijův myslivecký lístek, bankovní karty a pracovní průkaz. Jeho matka a sestra hledaly muže mezi umučenými lidmi, kteří byli nalezeni ve vesnici po útěku Rusů. Ale ani mezi mrtvými Serhij nebyl.

Starosta obce Boromljanka ženám řekl, že Rusové s sebou vzali mnoho ukrajinských zajatců. Odváděli je přes vesnici Krasnopillja směrem k ruským hranicím. Mnozí z nich jsou doposud drženi ve věznicích na území Ruské federace.

Release Hostages: A Demand for Freedom Campaign je kampaň vyzývající mezinárodní společenství k akci na záchranu životů a pomoc při osvobození Ukrajinců, které Ruská federace zajala jako rukojmí.

Vytvořili jsme tuto platformu, abychom upozornili svět na problém zadržování ukrajinských civilistů ze strany Ruské federace. Unesla je a nadále je unáší na okupovaných územích. Jde o obyčejné lidi – řidiče, lékaře, učitele, novináře a další lidi různých profesí, věku, pohlaví, kteří většinou okupaci nepodporovali. Zadržováni jsou dokonce i nezletilí. Podle MHRC bylo ke konci srpna 2023 Ruskou federací zadržováno 1122 civilistů jako rukojmí. Ve skutečnosti může být jejich počet několikanásobně vyšší, protože zadržování pokračuje dokonce i ve chvíli, kdy čtete tyto řádky.

Zadržování je prováděno svévolně a bez vysvětlení – ani sami zadržení, ani jejich příbuzní často nevědí, proč se nacházejí v detenčních centrech a věznicích. Naší organizaci se podařilo identifikovat více než 80 fungujících míst zadržování, a to jak na okupovaném území, tak na území Ruské federace. Lidé jsou v nich mučeni a drženi v děsivých podmínkách. Víme o případech úmrtí v zajetí.
Ruská federace o nich mlčí, stejně jako tají jména všech zadržených, neposkytuje informace jejich rodinám, neumožňuje jim získat lékařskou péči, najmout si obhájce, napsat dopis nebo poslat zásilku. Dokonce i Mezinárodní výbor Červeného kříže je bezmocný: Rusko nedovoluje jeho zástupcům přístup do míst, kde jsou drženi civilní rukojmí.

Vyprávíme příběhy rukojmích a jejich rodin a společně s nimi prosíme o pomoc, aby se každý Ukrajinec vrátil domů. Připojte se k akci Release Hostages: A Demand for Freedom Campaign a staňte se součástí této důležité věci.